Lidé s přibývajícími léty hůře vidí, slyší, mají horší prostorovou orientaci a ani mozek už není tak bystrý jako kdysi. Tento jev se nevyhýbá ani lidem za volantem, tedy řidičům. Stále více lidí řídí auto i ve věku, kdy to mladší neradi vidí. Se změnami okolního světa došlo k tomu, že život bez auta je mnohem obtížnější než dříve. Senioři jezdí k lékaři, na úřad, na nákup, na poštu nebo třeba na chatu. Zvláště ti, kteří žijí na vesnicích, jsou na auto přímo odkázáni.
Způsobují nehody?
Řidiči starší sedmdesáti let se na počtu dopravních nehod podílejí přibližně pěti procenty. Toto číslo se sice pomalu zvyšuje, ale naproti tomu řidiči s praxí kratší než 5 let způsobí celou čtvrtinu dopravních nehod. Hlavní příčinou je totiž nepozornost a na té mají významný podíl především mladí řidiči.
V České republice je více než 97 tisíc lidí, starších osmdesáti let, kteří mají platný řidičský průkaz. Do popředí tak vystupuje otázka, zda je kontrola způsobilosti těchto řidičů dostatečná. Například v sousedním Rakousku a Německu senioři procházejí zdravotní prohlídkou s posouzením způsobilosti řídit každé dva roky. Nesplní-li podmínky, lékař to nekompromisně hlásí na úřad a ten celou situaci řeší dále.
Velkým problémem je, že si senioři často nedokáží přiznat, že už nemají dost sil a na stále zahušťující se provoz nestačí. A často nepomůže ani přemlouvání příbuzných či známých.
Otázkou k zamyšlení je, jak rozpoznat, kdo je nebezpečnější. Odpočatý starý pán, který s manželkou v klidu vyrazil do jen pár kilometrů vzdáleného města na nákupy nebo vystresovaný manažer, který sice je v nejlepších letech, ale přijede domů pozdě večer, neusne bez prášku a brzy ráno zase usedá za volant s telefonem v ruce?
O aktivitě svědčí i následující údaje. Po odchodu do důchodu si 20 procent seniorů pořídilo nový vůz, 13 procent ojetý vůz a dalších 10 procent to zvažuje. Pouhých 22 procent dotázaných uvedlo, že si na řízení už netroufá.