Jednou ze stálic televizí jsou i nejrůznější kulturní pořady. Ty mají lidem ukázat to nejlepší z naší kultury. Obvykle v nich vystupují nejrůznější umělci, kteří ukazují to nejlepší ze svého repertoáru. Nejčastěji se jedná o zpěváky, ale najdeme také akrobaty či třeba herce. Důležité je pouze to, aby představení bylo dynamické a bavilo lidi.
Dalším typickým znakem je to, že se provádí před živým publikem, nejčastěji někde v divadle. To umožňuje natočit také skutečně autentické reakce obecenstva a zapojit tak více i diváky u televize, kteří se tak cítí jako skutečná součást toho představení.
Je pravda, že tyto pořady se často prezentují jako kulturní, ovšem rozhodně tomu tak vždy nemusí být. Jistě, vystupuje zde to nejlepší z naší scény, avšak pravdou je, že úroveň je v našich končinách poměrně nízká. Navíc se v naprosté většině případů nejedná o živá vystoupení. Namísto toho hrají zpěváci na playback, což je často vidět a nevypadá to příliš dobře.
Také je fakt, že se často upřednostňuje show před kulturou. Je jedno, jaká je úroveň, pokud to vypadá dostatečně bombasticky. Co si však tito pořadatelé neuvědomují, že si vychovávají své diváky. Pokud jim budou nabízet zábavu nízké kvality a vydávat ji za skutečnou kulturu, pak je pravděpodobné, že tito diváci nikdy nezkusí nic lepšího. A jistě, pro pořadatele je to dobře, neboť tak mají mnohem méně práce, avšak pro diváky to rozhodně není ideální.
Proto bychom se nad tím měli zamyslet, než si některou z mnoha repríz těchto pořadů pustíme. Jistě, mohou nás pobavit, ale čemu se vlastně smějeme? Co nám to dává? Jaké písničky se nám líbí, a proč? Jsou skutečně dobré, nebo se jedná jen o nepříliš kvalitní předělávky zahraničních hitů? Není v takovém případě lepší pustit si originál?
Není pochyb, že existují pořady, které lze skutečně nazvat kulturními. Valná většina z nich to však bohužel není.